•peckové

•bobulovité

•tropické a subtropické

 

–zelenina kořenová (mrkev, petržel, pastinák, celer, křen, ředkvička, ředkev, červená řepa);

–zelenina košťálová (hlávkové zelí, čínské zelí, hlávková kapusta, růžičková kapusta,

–zelenina listová (hlávkový salát, špenát, čekanka, štěrbák);

–zelenina cibulová (cibule, česnek, pór, pažitka);

–zelenina plodová, která se dále člení na zeleninu tykvovitou (okurka, tykev, meloun)

–zelenina lahůdková (kopr, chřest, rebarbora).

 

 

•Vady a choroby zeleniny

•Způsobeny: 

–klimatickými podmínkami, rostlinnými chorobami, nevhodným skladováním a živočišnými škůdci.

 

• Typy vad:

–Namrzlá zelenina -méně hodnotné zboží; rychle spotřebovat. Jsou i druhy které mrazem netrpí (špenát, růžičková kapusta).

–Rostlinné choroby napadají buď celou rostlinu, nebo jen její část. Jsou vyvolané některými plísněmi a bakteriemi; projevují se typickými změnami v barvě či konzistenci. Nejčastěji se vyskytují sněť salátová, mozaika  salátová a špenátová, rez hrachová a některé další.

–Zapařená zelenina  je důsledkem samovolného zahřátí zeleniny skladované ve vysokých vrstvách. Znaky: vybledlé zbarvení, měkká konzistence, často nepříjemný zápach.

–Hnití a plesnivění zeleniny je následek neodborného sběru, špatného očištění a neodborného třídění či skladování v nečistých a plísněmi zamořených prostorách. Hnilobu může způsobit i potlučení plodu..

–Živočišní škůdci

•Skladování  ovoce a zeleniny

•větší výskyt MO, intenzivní dýchání a výpar vody, menší kyselost buněčné šťávy, vyšší ztráty během skladování

•krátkodobé po sklizni – jednoduché sklady

•dlouhodobé – sklady jako u brambor s chladícím zařízením

•

•Krátká skladovací doba při dlouhodobém skladování max. do 6 měsíců jako u ovoce, nejkratší skladovatelnost má listová zelenina – nejvýš 3 týdny

•Skladování 

•teplota (stejnoměrná, doporučuje se +3 až 4°C)

•relativní vlhkost vzduchu (optimální vlhkost pro ovoce 85-95% a u zeleniny kolem 90%)

•větrání (má vliv na uchovatelnost a zdravotní stav)

•složení atmosféry  (v průběhu zrání je důležitý obsah těkavých aromatických látek)

•Skladování  

•Jednoduché skladování – větrané sklady – krátkodobé skladování v přepravních obalech, nejtrvanlivější odrůdy

•Chladírny – krátkodobě veškeré druhy ovoce, zamezení ztrát, během 48 hodin zchlazení na 5°C z cca 20°C

•Sklady z řízenou atmosférou (jablka)

–systém L.O (low oxygen) – nízký obsah kyslíku 5%, klesá respirace na cca 63%

–systém U.L.O (ultra low oxygen) – velmi nízký obsah kyslíku   1,5%, respirace 39%

 

•Zrací sklady – řízení dozrávání nezralého (tropického)  ovoce

•Výsledky kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti čerstvého ovoce v roce 2007

•2 598 šarží čerstvého ovoce (počet nižší o 443 šarží/2006)

•Požadavkům právních předpisů nevyhovělo celkem 727 šarží (o 21 % více)

•Nejvíce problematickou skupinou byla skupina:

–skořápkového ovoce (41,7 %),

–ovoce bobulové (33,3 %).

•Jakost a zdravotní nezávadnost ovoce na přibližně stejné úrovni bez ohledu na zemi původu.

•Nejvíce vad v maloobchodním prodeji x velkoskladům (5,6%)

•Vady způsobené nedostatečným tříděním ovoce při příjmu a dlouhodobým nevhodným skladováním při prodeji (až do úplného zavadnutí, plíseň a hniloba produktů - plně v rozporu s legislativou a obchodníci je často nabízí ve slevě, čímž se dopouští porušení příslušné legislativy.

•Nedodržení požadované velikosti plodů nebo prodej balení s nižší hmotností než je deklarována na obale. Přestože ani po vstupu do EU se označování čerstvého ovoce výrazně neliší, stále se opakují chybějící údaje, jako např. země původu či označení jakostní třídy. V případě označení produktu nesprávnou jakostní třídou je tato závada klasifikována jako klamání spotřebitele.

 

•Výsledky kontroly jakosti a zdravotní nezávadnosti čerstvé zeleniny v 2007

•celkem 2756 šarží čerstvé zeleniny (téměř o 7 % více/2006)

•nevyhovělo celkem 937 šarží, tj. 34 %.

•Nejvíce problematickou skupinou byla skupina:

– cibulová zelenina (39,8 %)

– zelenina plodová (34 %).

•Nejvyšší procento nevyhovujících šarží vykazovaly zásilky ze třetích zemí (37,9 %).

•Nejvíce závad vykazoval maloobchodní prodej – 41,4 %

•Mezi nejčastější závady patřilo:

– nedodržení minimálních požadavků na jakost.

–způsobeno především nedostatečným tříděním zeleniny při příjmu a dlouhodobým nevhodným skladováním při prodeji.

–nedostatečné označení.

•Na analýzy obsahu cizorodých látek v roce 2007 bylo odebráno celkem 528 vzorků, z čehož nevyhovělo celkem 5 vzorků, tj. 0,9 %.

 

•Výsledky kontroly zdravotní nezávadnosti a jakosti zpracovaného ovoce v roce 2007

•celkem 424 vzorků,

•nevyhovujících bylo vyhodnoceno 133 vzorků, tj. 31,3 % 

–z toho 64 tuzemských.

•Nejproblematičtější

–skupina sušeného a

–upraveného chlazeného čerstvého ovoce.

 

•Výsledky kontroly zdravotní nezávadnosti a jakosti zpracované zeleniny v 2007

•celkem 305 vzorků.

•nevyhovujících bylo vyhodnoceno 107 vzorků, tj. 35 %.

• Nevyhovělo 53 tuzemských a 54 vzorků původem z jiných zemí.

•Nejproblematičtější:

–skupina zmrazené zeleniny,

–olivy (skupina ostatní výrobky ze zeleniny), dále

–skupina upravené chlazené čerstvé zeleniny a

–mléčně kvašené zeleniny.

 

•Příklad nedodržení podmínek skladování (zejména nevhodná skladovací teplota) u 27 vzorků zmrazené zeleniny (tuzemské, z Polska, Slovenska), u 6 vzorků mléčně kvašené zeleniny (tuzemské, z Polska, Slovenska), u 1 tuzemského vzorku zeleniny v soli, u 2 vzorků chemicky konzervované zeleniny z Rakouska a ČR, u 3 vzorků tuzemských hotových jídel, u 2 vzorků oliv z Belgie a u 11 vzorků upravené chlazené čerstvé zeleniny (tuzemské a z Itálie).