PRÁVO, STÁT, PRÁVNÍ ŘÁD STÁTU

-Každá spol. musí usměrňovat a kontrolovat soc. chování svých členů a proto si vytváří svůj normativní řád (závazný soubor pravidel chování ve všech oblastech spol. života).

-má řadu systémů:

- právní

- morální

- náboženský

- zvykový

Právo-souhrn pravidel, podle kterých se organizuje a řídí lidské soužití. Prošlo vývojem s lidskou společností od nepsaných právních zvyků až po současnou formu právních norem.

-jsou obecně závazné, mají státem uznanou formu (zákon, vyhláška)

-stát si vynucuje jejich plnění

-rozlišujeme právo objektivní (soubor právních norem) a subjektivní (možnosti chování podle daných norem).

Stát-organizovaná soustava, má své území, občany, řídící orgány, administrativní aparát, ozbrojenou moc, jazyk, symboly, normy.

-soubor všech právních norem ve státě který usměrňuje chování obyvatelstva, organizací i adm.aparátů.

-jeho dodržování si vynucuje stát prostřednictvím řídících a adm.orgánů.

Charakteristika právního řádu:

-tvoří uzavřený myšlenkový celek

-normy ze kterých se skládá tvoří logický celek (doplňují se, navazují na sebe a nesmí být vzájemně v rozporu).

-neustále se vyvíjí a mění (Evropa-sbližování)…

ZÁKONNOST, PRÁVNÍ VĚDOMÍ, NORMY

-zákonnost-důsledné dodržování právního řádu

-je ovlivněna znalostí právních norem a přesvědčení, že je nutné a účelné je dodržovat.

-právní vědomí-znalost právního řádu a představa o jeho spravedlnosti a účelnosti.

Zákonnost a právní vědomí jsou ovlivňovány civilizační úrovní státu v oblasti práva.

-posuzují se podle vzdělanostní, kulturní a mentální úrovně občanů a úrovně jejich právního vědomí.

-účinnost, rychlost a spravedlnost pře řešení porušování právního řádu.

Zásady zákona:

-před zákonem jsou si všichni rovni

-neznalost zákona neomlouvá

PRÁVNÍ NORMY

-všeobecně závazná pravidla chování, jejichž dodržování se vynutitelné státem.

-tvoří a vydávají je příslušné st.orgány předepsaným způsobem a v předepsané formě.

Legislativa=proces tvorby právních norem

Sankce=postih za porušení pr.norem

Právní předpis=(zákon, nařízení vlády, vyhlášky), soubor pr.norem

-Stát upravuje pr.normami jen ty vztahy, ve kterých musí účastníkům poskytnout právní jistotu a ochranu = právní vztahy

Druhy PN:

1.) Dle toho jak vymezují chování účastníků

- zavazující – zakazující

-přikazující

-opravňující

2.) Podle závaznosti

-kogentní-závazné bezvýhradně

-dispozitivní-závazné jen tehdy neupraví-li si své vztahy účastníci jinak

3.) Podle obsahu

-právní odvětví:

-normy práva: -občanského

-obchodního

-pracovního

-rodinného

-trestního

PLATNOST, ÚČINNOST, PŮSOBNOST, PUBLIKACE A FORMA PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Platnost-předpis byl vytvořen předepsaným způsoben, příslušným st.orgánem a stal se součástí pr.řádu (byl vydán). Je platný ode dne vydání.

Účinnost-povinnost předpisem se řídit:

a)shodná s datem platnosti

b)od pozdějšího data

Ustanovení o účinnosti je poslední větou v předpisu

Působnost – osobní - všeobecná

-omezená

-územní

-časová-je synonymem účinnosti

-věcná-čeho se týká

PUBLIKACE-ústava, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření, vládní nařízení, důležitá opatření, vyhlášky

=ve sbírce zákonů

FORMA-obsah je členěn do odstavců, které jsou značeny čísl.paragrafy §

Obsahuje:a)úvod

b)vlastní ustanovení předpisů

c)zrušovací ustanovení

d)ustanovení o účinnosti

PRÁVNÍ VZTAHY, FYZICKÉ OSOBY, PRÁVNICKÉ OSOBY

Právní vztahy-vztahy upravené PN, člověk se v nich pohybuje od narození do smrti (rodinné, občanské, pracovní, …)

-každý právní vztah má 3 prvky:1.)Subjekty-(účastníci)-FO, PO, které mají právní subjektivitu

2.)Objekt-(předmět)-cíl ke kterému PV směřují

3.)Obsah-práva a povinnosti účastníků

Fyzické osoby-lidé, kteří mají dvojí právní způsobilost

1.)právní subjektivitu-začíná narozením, končí smrtí (způsobilost mít práva a povinnosti).

2.)způsobilost k právním úkonům-schopnost vlastního jednáním zakládat, měnit, zrušovat právní stavy.

Právnické osoby-uměle vytvořené subjekty, které v právních vztazích vystupují a jednají jako lidé

Rozlišujeme:

-společenství osob (korporace)-obchodní společnosti, družstva

-společenství majetku-nadace a fondy, podniky

-spol.právn.osob-sdružené k ochraně svých zájmů

ZALOŽENÍ A ZÁNIK PRÁVNICKÝCH OSOB

-vznik právnických osob-jen předepsaným způsobem na základě sepsání smlouvy, nebo listiny a zápisem do evidence

-zrušení a zánik PO-různými způsoby-zánik->výmazem z rejstříku

za PO jednají FO-na základě plné moci, nebo přímo jako jejich vedení

PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI, PRÁVNÍ ÚKONY

-právní skutečnost-každá PS, při které z hlediska práva vzniká, mění se, nebo zaniká právní vztah.

Rozlišujeme:

-objektivní událost-nezávisle na vůli účastníků (18let, vznik dědických vztahů).

-subjektivní pr.úkony a jiné projevy vůle-pr.vztahy vznikají, mění se a zanikají záměrně a uvědoměle.

Platný právní úkon-musí být určitý, srozumitelný, svobodný, vážně míněný v souladu se zákonem a dobrými mravy.

Druhy: jednostranné-výpověď, závěť, …

dvoustranné-pracovní smlouva, …

vícestranné-mezi státy, …

uzavírání smluv-ústně

-písemně

-jednání při PÚ:

1.)výslovné –ústní

-písemné

2.)jinými způsoby – konkludentní činy (tramvaj)

-opomenutím

-pracovní poměr na dobu určitou může opomenutím zaměstnavatele přejít v pracovní poměr na dobu neurčitou.

Realizace práva-uskutečňuje se tak, že se účastníci podle právních norem chovají předepsaným způsobem.

Aplikace práva-uskutečňuje se jednotlivými právními akty státních orgánů (rozhodnutí soudu - povolení stavby).

Obsahuje: výrok-jak orgán rozhodl

odůvodnění-proč, na základě čeho

poučení o opravňujících prostředcích

-pokud již není možné použít opravňující prostředky, rozhodnutí nabývá právní moci.

SYSTÉM PRÁVA

-uspořádání jako právní řád, ale má jiná řídící hledisko

PRÁVNÍ ŘÁD – hledisko je síla právních norem

ÚSTAVNÍ PRÁVO – práva a svobody občanů, řízení a uspořádání státu

SPRÁVNÍ PRÁVO – organizace a činnost krajů

OBČANSKÉ PRÁVO – majetkové vztahy občanů

OBCHODNÍ PRÁVO – podnikatelské vztahy

PRACOVNÍ PRÁVO – vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli

RODINNÉ PRÁVO – rodina

TRESTNÍ PRÁVO – výchovný efekt, trestné činy a postihy za ně

PRÁVO VEŘEJNÉ – nerovnocenné postavení, nadřazenost státních orgánů

-trestní

-správní

PRÁVO SOUKROMÉ – upravuje vztahy na základě rovnosti všech účastníků

-občanské

-obchodní

-rodinné

PRAMENY PRÁVA – a)materiální – důvod, proč musel být vydán právní předpis (ochrana přírody, …)

b)formální – v jaké podobě byl vydán, který daný problém řeší

Druhy pojmenovaných smluv

Kupní smlouva

Kupní smlouvou prodávající za úplatu (cenu) převádí vlastnictví věci na kupujícího. Předmětem kupní smlouvy mohou být (kromě výjimek) věci, které má prodávající ve svém vlastnictví a u nichž není omezeno jeho dispoziční právo. Smlouva může být ústní, pouze u koupě nemovitosti musí mít písemnou formu. Pokud se účastníci nedohodli jinak, přechází vlastnictví movitosti na kupujícího převzetím věci. Tím na něj přechází i nebezpečí nahodilého zničení nebo poškození předmětu koupě. Vlastnictví koupené nemovitosti se nabývá vkladem do katastru nemovitostí.

Prodávající je povinen upozornit kupujícího na vady věci, o kterých ví. Vyjde-li dodatečně najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny. Ke kupní smlouvě lze písemně připojit různá vedlejší ujednání, zejména o výhradě vlastnictví, o předkupním právu nebo o právu zpětné koupě. Výhradou vlastnictví se stanoví, že vlastnictví přejde na kupujícího až po zaplacení kupní ceny. Z předkupního práva vyplývá přednostní nárok na koupi věci, kdyby ji chtěl kupující někomu dále prodat. Právem zpětné koupě si prodávající vyhrazuje vrácení věci do určité doby po jejím prodeji, vrátí-li kupujícímu kupní cenu.

Občanský zákoník podrobně upravuje práva a povinnosti účastníků při prodeji zboží zákazníkovi při své podnikatelské činnosti. V takovém případě prodávající odpovídá za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména že je bez vad. Shodou s kupní smlouvou se rozumí:

a) že věc má jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované nebo na základě jejich reklamy očekávané;

b) že má jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé;

c) že věc vyhovuje požadavkům právních předpisů;

d) že plnění smlouvy je ve správném množství, míře nebo ve správné hmotnosti;

e) že věc odpovídá účelu, který prodávající pro její použití uvádí nebo pro který se věc obvykle používá.

U potravin musí být uvedeno datum minimální trvanlivosti a jde-li o potraviny podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti. Když prodaná věc není ve shodě s kupní smlouvou, je prodávající povinen bezplatně a bez zbytečného odkladu uvést ji do stavu odpovídající kupní smlouvě, a to podle požadavku kujícího buď výměnou věci, nebo její opravou. Není-li to možné, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny nebo může od smlouvy odstoupit.

Nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité, odpovídá prodávající za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po převzetí věci v záruční době (záruka). Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíce. Kratší záruční doby jsou při prodeji potravinářského zboží ( 8 dní ), krmiv (3 týdny) a zvířat (6 týdnů). Je-li na obalu nebo v návodu u zboží vyznačena v souladu se zvláštními právními předpisy lhůta k použití, skončí záruční doba uplynutím této lhůty. Na žádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku písemnou formou (záruční list). Uplatnění nároků z odpovědnosti za vady koupené věci se nazývá reklamace. Při reklamacích se rozlišují vady odstranitelné a neodstranitelné. Je-li vada odstranitelná, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna. Je-li vada neodstranitelná a brání řádnému užívání věci, má kupující právo na výměnu věci nebo na odstoupení od smlouvy. Jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li kupující výměnu věci, má právo na přiměřenou slevu z ceny nebo může odstoupit od smlouvy. Reklamační nároky se uplatňují u prodávajícího.

Směnná smlouva

Směnnou smlouvou se vyměňuje věc za věc. Směnná smlouva se posuzuje přiměřeně podle ustanovení o kupní smlouvě. Směnné smlouvy uzavírají např.: sběratelé, kteří si na svých schůzkách vyměňují předměty svého sběratelského zájmu.

Darovací smlouva

Darovací smlouvou dárce věc bezúplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, který dar nebo slib přijímá. Darovací smlouva, podle níž má být plněno až po dárcově smrti, je neplatná, protože obchází zákonná ustanovení o dědění. Jestliže obdarovaný svým chováním k dárci nebo členům jeho rodiny hrubě porušuje dobré mravy, může dárce domáhat vrácení daru.

Smlouva o dílo

Smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel objednavateli, že mu na své nebezpečí provede objednané dílo za dohodnutou cenu. Smlouva o dílo může být uzavřena ústně, ale nezhotovuje-li se dílo na počkání, např.: fotografie, je zhotovitel povinen vydat objednateli potvrzení o převzetí objednávky, v němž uvede předmět, rozsah, jakost, cenu a dobu zhotovení díla.

Cena se platí po dokončení díla, zhotovitel má však právo na přeměřené zálohy, provádí-li se dílo po částech nebo je-li nákladné. Byla-li cena dohodnuta podle rozpočtu, nesmí být bez souhlasu objednatele zvýšena. Nelze-li určit cenu pevnou částkou, stanoví se odhadem. Bude-li nutné odhadnutou cenu podstatně překročit, musí na to zhotovitel objednatele písemně upozornit a oznámit mu cenu novou. Jinak nemá nárok na zaplacení rozdílu v ceně. Objednatel je oprávněn z důvodu podstatného zvýšení ceny odstoupit od smlouvy. Má-li objednatelem dodaný materiál vady, zhotovitel je povinen na to objednatele upozornit. Stejnou povinnost má, když objednatel dává ke zhotovení díla nevhodné pokyny. Trvá-li objednatel přes tato upozornění na objednávce, zhotovitel může odstoupit od smlouvy. Objednatel může at do zhotovení věci odstoupit od smlouvy i bez uvedení důvodu. V těchto případech, kdy neodstupuje z důvodu podstatného zvýšení ceny zhotovitelem, je objednatel povinen uhradit cenu prací již nakonaných, jestliže zhotovitel namůže jejich výsledek požít jinak.

Podle smlouvy o zhotovení věci na zakázku odpovídá zhotovitel za vady, které má zhotovená věc při převzetí objednatelem, i za vady po převzetí v záruční době. Je odpovědný i za to, že věc má vlastnosti objednatelem ve smlouvě vymíněné. Je-li předmětem smlouvy o dílo oprava a úprava věci, odpovídá zhotovitel i za vady, jejichž příčinou je jiná vadnost věci, než která byla podle smlouvy předmětem opravy nebo úpravy, a kromě toho také za vady, jejichž příčinou je nevhodnost pokynů objednatele. Této rozšířené odpovědnosti se zhotovitel zbaví, jestliže objednatele při uzavření smlouvy upozorní na tyto jiné vady nebo na nevhodnost jeho pokynů. Záruční doba za opravy a úpravy je tři měsíce, u stavebních prací nejméně osmnáct měsíců. Uplatňování a řešení reklamací při zhotovení věci na zakázku a při opravách a úpravách věcí se řídí obdobnými pravidly jako prodej v obchodě. Věc zhotovenou na zakázku má objednatel převzít do jednoho měsíce. Později je povinen platit poplatek za její uskladnění. Po uplynutí šesti měsíců od zhotovení věci může s ní zhotovitel volně nakládat.

Spotřebitelské smlouvy

Smlouvy kupní, smlouvy o dílo i jiné občanskoprávní smlouvy se souhrnně nazývají SPOTŘEBITELSKÉ SMLOUVY v těch případech, kdy jejich smluvními stranami jsou dodavatel a spotřebitel. Dodavatel je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naproti tomu spotřebitelem je osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. O takovýchto smlouvách obsahuje občanský zákoník kogentní ustanovení, jejichž hlavním účelem je ochrana spotřebitele.

Spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat žádná ujednání, která by odchylně od zákona zhoršovala postavení spotřebitele a zvýhodňovala dodavatele.

Nepřípustné je např. ujednání, které :

- vylučuje nebo omezuje práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady dodávky nebo odpovědnosti dodavatele za škodu

- zavazuje spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se namohl seznámit před uzavřením smlouvy

- dovoluje dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu ujednaného ve smlouvě

- přikazuje spotřebiteli, aby splnil všechny své závazky i v případě, že dodavatel své závazky ještě nesplnil

Půjčka a výpůjčka

Smlouvou o půjčce věřitel přenechává dlužníkovi věci určené podle druhu (hromadné, zastupitelné), zejména peníze. Dlužník je povinen vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Jako odměnu za půjčení peněz lze dohodnout úroky a za půjčení jiných věcí vrácení přiměřeného většího množství těchto věcí. Smlouvou o vypůjčení věci se bezúplatně přenechává vypůjčiteli věc individuálně určená (nezastupitelná) k užívání na dohodnutou dobu. Bez souhlasu vlastníka vypůjčitel nesmí vypůjčenou věc přenechat k užívání jinému.

Nájemní smlouva

Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává nájemci za úplatu (nájemné) věc, aby ji nájemce dočasně užíval,popř. z ní bral i užitky. Pronajímatel je povinen odevzdat nájemci předmět nájmu a udržovat jej ve stavu způsobilém ke smluvenému nebo obvyklému užívání. K zajištění nájemného má pronajímatel nemovitosti ze zákona zástavní právo k movitým věcem, které jsou na pronajaté nemovitosti a patří nájemci nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti.

Nájemce je oprávněn užívat najatou věc dohodnutým způsobem a je povinen platit řádně nájemné. Není-li ve smlouvě dohodnuta výše nájemného, platí se nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a ke způsobu jejího užívání. Pokud se účastníci smlouvy nedohodli jinak, může nájemce, s výjimkou nájmu bytu, přenechat najatou věc nebo její část do podnájmu. Bez souhlasu pronajímatele není nájemce oprávněn provádět na najaté věci změny.

Nájem může skončit uplynutím doby, dohodou, výpovědí nebo odstoupením od smlouvy. Nájem na dobu určitou končí uplynutím doby. Dohodou účastníků končí nájem k dohodnutému dni. Výpovědí může být ukončen nájem sjednaný na neurčitou dobu, jestliže se účastníci o jeho ukončení nedohodli. Neobsahuje-li nájemní smlouva jiné ustanovení o možnosti výpovědi, lze vypovědět nájem zemědělských nebo lesních pozemků neméně v jednoroční lhůtě k 1.říjnu, nájmy jiných nemovitostí v tříměsíční lhůtě a nájmy movitých věcí v jednoměsíční lhůtě.

Zákon umožňuje nájemci odstoupit od smlouvy, jestliže mu pronajatá věc byla předána ve stavu nezpůsobilém k užívání nebo že mu značná škoda hrozí.

Při skončení nájmu je nájemce povinen vrátit věc ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení.

Nájem bytu

Smlouva o nájmu bytu se uzavírá buď na dobu určitou, nebo bez určení doby užívání. Nebyla-li smlouva uzavřena písemně, vyhotovuje se zápis o jejím obsahu.

Pronajímatel je povinen předat a udržovat byt ve stavu způsobilé, k řádnému užívání. Není-li údržba bytu dohodnuta jinak, nájemce uhrazuje drobné opravy v bytě a náklady spojené s běžnou údržbou.

Byt může mít ve společném nájmu více nájemců. Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely. Obdobně jako u manželů se nájemní vztah mění nebo navě vzniká přímo ze zákona, jestliže nájemce zemře nebo trvale opustí společnou domácnost. Nájem bytu zaniká písemnou dohodou účastníků dohodnutým dnem nebo jednostranným právním aktem: VÝPOVĚDÍ. Vypovězený nájemní vztah končí uplynutím výpovědí doby, jejíž minimální délku stanoví zákon. Nájem sjednaný na určitou dobu končí uplynutím této doby. Zákon poskytuje nájemcům ochranu proti pronajímatelově výpovědi.

Na základě písemné dohody, nájemců schválené pronajímateli se mohou nájemci vyměnit byty. S písemným souhlasem pronajímatele je nájemce oprávněn přenechat najatý byt nebo jeho část do podnájmu.

Smlouva o ubytování

Smlouvou o ubytování ubytovatel poskytuje za úplatu přechodné ubytování za podmínek stanovených ubytovacím řádem hotelu, noclehárny, ubytovny a jiného ubytovacího zařízení. Ubytovaný může odstoupit od smlouvy před uplynutím dohodnuté doby ubytování. Ubytovatel by v takové, případě musel nahradit vzniklou újmu, jestliže jí ubytovatel nemohl zabránit např. ubytováním jiné osoby. Ubytovatel může od smlouvy odstoupit, jestliže ubytovaný hrubě porušuje dobré mravy nebo povinnosti vyplývající ze smlouvy.

Smlouvy o přepravě

Smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovenou úhradu (jízdné) použije dopravcům dopravní prostředek, nárok, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Tyto smlouvy se u některých druhů dopravy uzavírají KONKLUDENTNÍMI ČINY, vstupem do dopravních prostředků.

Smlouvou o přepravě nákladu se dopravce zavazuje odesílateli, že za přepravné přepraví jeho zásilku s odbornou péčí a ve stanovené lhůtě do určeného místa a vydá ji příjemci. Na požádání je odesílatel povinen písemně potvrdit objednávku a dopravce převzetí zásilky.

Dopravce odpovídá za škodu na přepravované zásilce vzniklou v době od jejího převzetí k přepravě do vydání příjemci. Dopravce se však zbaví odpovědnosti, když se vyskytne některý z tzv. LIBERAČNÍCH čili OSVOBOZUJÍCÍCH DŮVODŮ. Práva a povinnosti z přepravních smluv podrobně upravují prováděcí předpisy (tzv. přepravní řády)

Příkazní smlouva

Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. O uzavření smlouvy o obstarání věci (např. o zajištění ubytování, zájezdu, rekreačního pobytu) musí obstaratel vydat objednateli písemné potvrzení s uvedením předmětu obstarání, jeho ceny a doby.

Smlouva o obstarání prodeje věci (o tzv. komisní prodeji) musí být uzavřena písemně.

Jednatelství bez příkazu je obstarání cizí záležitosti nikoli na základě příkazní nebo jiné smlouvy, ale jednostranně. Když jednající osoba obstarala cizí záležitost proto, aby odvrátila hrozící škodu, má nárok na náhradu nutných nákladů od toho, jehož záležitost byla obstarána.

Vklady

Smlouva o vkladu vzniká mezi vkladatelem a peněžním ústavem složením a přijetím vkladu peněžité částky u peněžního ústavu. Vkladatel má právo na úroky nebo na jiné majetkové výhody podle prováděcích předpisů. Jestliže vkladatel po dvacet let s vkladem nenakládal, vkladový vztah se ruší a ode dne zrušení běží tříletá promlčecí doba.

Pojistné smlouvy

Pojistnou smlouvu uzavírá písemně fyzická nebo právnická osoba (pojistník) s pojišťovnou (pojistitelem). Pojistník se zavazuje platit pojistné, pojistitel se zavazuje k plnění ve sjednaném rozsahu, jestliže nastane pojistná událost uvedená ve smlouvě. Podle předmětu pojištění se rozlišují:

a) pojištění majetku (pro případ jeho poškození, zničení, ztráty, odcizení)

b) pojištění osob (pro případ úrazu, úmrtí, dožití určitého věku apod.)

c) pojištění odpovědnosti za škody

- kromě dobrovolného smluvního pojištění ukládají zvláštní předpisy fyzickým a právnickým osobám v některých případech povinnost uzavřít pojistnou smlouvu. Podle zvláštních předpisů může pojištění vzniknout na základě některých skutečností i bez uzavření pojistné smlouvy, tzv. ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ, například:

- zákonné pojištění za škody způsobené provozem motorového vozidla

- zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škody, které vzniknou jejich zaměstnancům při plnění pracovních úkolů.

Smlouva o sdružení

Smlouvou o sdružení se několik osob sdružuje, aby se společně přičinily o dosažení sjednaného účelu. Touto smlouvou nevzniká právnická osoba, sdružení nemá způsobilost k právům a povinnostem a nemusí být nikde registrováno. Každý účastník je povinen vyvíjet činnost, ke které se ve smlouvě zavázal. Majetek získaný při výkonu společné činnosti je ve spoluvlastnictví účastníků sdružení.

PŘIVÝDĚLEK PŘI STUDIU NA WOOPE