1. Tržní Ekonomie
1.2 Hospodářský proces
Obsahuje 4 fáze (výroba, rozdělování,směna, spotřeba) :
1. Výroba
- záměrná lidská činnost sloužící k vytváření ekonomických statků, jejichž konečným cílem je uspokojování lidských potřeb.
Potřebujeme výrobní faktory:
A) Práci - cílevědomá lidská činnost vytvářející statky a služby. Cenou práce je mzda. ( mzdu rozlišujeme na:
Hrubá mzda = základní mzda + osobní ohodnocení, příplatky, prémie a odměny + náhrada mzdy
Čistá mzda je oproštěna od všech srážek ze mzdy (dna z příjmu, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění).
Reálná mzda je termín používaný k určení skutečné hodnoty mzdy, to znamená, co je možné za tuto mzdu si pořídit. Reálná mzda je vyjádřením poměru ceny životních potřeb k vyplácené peněžité odměně.
Průměrná mzda je pojem používaný v statistice. Určuje se tak průměrný plat v daném oboru nebo oblasti.
Minimální mzda od 1. 1. 2007 činí 8.000 Kč, tj. 48,10 Kč na hodinu.
Zaručená mzda je obvykle vyšší než minimální mzda. Byla zavedena od 1. 1. 2007 podle § 112 odst. 1 zákoníku práce. Je to mzda, na kterou zaměstnanci vznikl nárok ve vztahu ke složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce
Mzda naturální – forma zboží, služeb. )
Druhy práce: fyzická, duševní, jednoduchá, složitá, rutinní, tvůrčí.
Dělba práce: rozdělení pracovních možností mezi jednotlivce a skupiny lidí.
Kooperace: spolupráce při vytváření statků a služeb.
B) Přírodní zdroje - nejtypičtější je půda. Cenou je renta.
C) Kapitál - Je vše co vkládáme do výroby proto, aby vznikly větší hodnoty- snaha dosáhnout zisku.
2. Rozdělování a přerozdělování
- Následuje po fázi výroby. Každý má povinnost odvést daně, sociální a zdravotní pojištění. Přerozdělováním získávají svůj podíl i ostatní členové společnosti. Nástrojem přerozdělování jsou veřejné rozpočty.
3. směna
- V této fázi lidé vyměňují své mzdy za výrobky, kterými uspokojují své potřeby. Směna má regulační charakter. Verifikační funkce: ukáže se, zda všechny drahé výrobní faktory nebyly vynaloženy marně. Nejrizikovější fáze hospodářského procesu.
4. Spotřeba
- Proces uspokojení potřeb
Členění: a) výrobní (uspokojení potřeb firem, aby mohli dále vyrábět, podnikat)
b) konečná (uspokojení potřeb jednotlivých lidí)
1.3 Trh, subjekty trhu
Subjekty ekonomického systému
V ekonomickém systému vystupují tři systémy, které plní určité úlohy:
1. domácnosti
- jsou jednotlivci nebo rodiny jež jsou příjemci důchodu (mzdy, plat, výhra)
- určují nabídku pracovní síly
- spoluurčují poptávku po zboží, penězích
- spoří (půjčují si)
- platí daně
2. firmy, organizace, podniky
- jsou jednotky, které podnikají a usilují o dosažení zisku
- určují nabídku zboží a služeb
- spoluurčují poptávku po zboží a pracovní síle
- platí daně
- půjčují si
- určují ceny a mzdy
3. státní správa (stát)
- spoluurčují poptávku po zboží a pracovní síle
- vybírají daně
- půjčují
(stát je specifický subjekt jehož cílem je trh ovlivňovat jako prodávající-státní podniky, nebo jako kupující-státní zakázky)
Trh – charakteristika
Směna zboží za peníze mezi jednotlivými tržními subjekty se uskutečňuje na trhu.
Trh je místo kde si kupující a prodávající vyměňuje zboží, kde se setkáváme s nabídkou a poptávkou.
kupující (poptávka) X prodávající (nabídka)
Zboží jsou statky a služby, které jsou určeny ke směně na trhu.
Vlastnosti zboží:
- užitná hodnota – spočívá ve schopnosti zboží uspokojovat konkrétní lidské potřeby
- směnná hodnota – hodnota, která se projevuje v ceně
– je poměr, ve kterém se směňuje jedno zboží za druhé nebo za peníze, vyjádření směnné hodnoty v penězích představuje zboží)
Základem ceny je hodnota zboží to je množství práce, přírodních zdrojů a kapitálů, které jsou ve zboží obsazeny.
Cena zboží se na trhu může odchylovat od jeho hodnoty a to na základě nabídky a poptávky po zboží.
Členění trhu
1) podle územního hlediska
- místní
- národní
-mezinárodní
2) podle toho co je předmětem koupě a prodeje
- trh zboží a služeb - dílčí (1 druh)
- agregátní (všechny druhy)
- trh výrovních faktorů (práce, půda, kapitál)
- trh finanční ( trh peněz, kapitálu, devizový)
Nabídka S (supply)
Je množství zboží, které dodávají výrobci na trh při určité ceně.
Nabídka vyjadřuje funkční vztah mezi množstvím nabízeného zboží Q a cenou P, za kterou jsou prodávající ochotni prodat.
Tato závislost se dá vyjádřit pomocí nabídkové křivky S, která vyjadřuje, že při vyšší ceně výrobku je větší ochota a zájem tento výrobek dodávat na trh.
Tvar křivky odpovídá zákonu rostoucí nabídky, to znamená s růstem cen poroste i nabídka a naopak.
Změny v nabídce – nabídku neovlivňuje pouze množství zboží a jeho cena, ale i jiné faktory.
Poptávka D (demand)
Je množství zboží, které jsou kupující ochotní koupit za určitou cenu.
Poptávka vyjadřuje funkční závislost mezi množstvím poptávajícího zboží Q jeho ceny P.
Pro kupující je výrobek tím přijatelnější čím nižší je jeho cena.
Poptávková křivka vyjadřuje ochotu kupovat větší množství při nižší ceně.
poptávkové množství zboží
Tvar křivky odpovídá zákonu klesající poptávky tzn. z rostoucí cenou klesá poptávka a naopak.
Poptávka však kromě ceny a množství ovlivňuje i další faktor:
- změna výše důchodu
- změna cen substitutů
- změna v preferencích potřeb např.:módní zboží
Změní-li se některý z faktorů dochází k posunu poptávkové křivky oproti původní směrem doprava nebo doleva
Pružnost poptávky (elasticita)
nepružná poptávka
pružná poptávka
Tržní rovnováha
T - tržní rovnováha
S - přebitečná nabídka
D - nedostatečná
1, Cena ovlivňuje S a D velikost
2, S a D ovlivňuje cenu
Prodávající a kupující přichází na trh s protikladnými zájmy.
Prodávajících přichází na trh celá řada a vzájemně si konkurují, také kupujících přichází více.
Nabídka a poptávka se proto neustále mění a tím se mění i ceny zboží.
Při určité ceně se nabídka a poptávka dostávají do rovnováhy.
Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou.
Na trhu nastává rovnováha mezi S a D z toho plyne trh je v rovnováze.
Při jiné ceně než je cena rovnovážná, vzniká:
- 1.přebytečná nabídka
- 2. nedostatečná nabídka
při nerovnováze na trhu začínají působit tržní síly, které mění cenu nabídku a poptávku.
1. přebytečná nabídka – je-li nabídka přebytečná výrobci cenu zboží sníží a tím se zvýší poptávka kupujících, nižší ceny vedou výrobce k omezování výroby – nabídka a poptávka se při určité ceně vyrovnají
2. Nedostatečná nabídka – je-li nedostatečná nabídka výrobci cenu zvýší, protože jen část kupujících je ochotna zaplatit vyšší ceny – dojde ke snížení poptávky, vyšší cena současně vyvolá větší zájem výrobců o výrobu tohoto zboží tím roste nabídka a cena zboží začne klesat, při určité ceně se nabídka a poptávka vyrovnají.
Tímto způsobem reguluje trh množství vyráběné a spotřebované zboží. Pokud se rovnováha hospodářství nezajistí trh sám musí zasáhnout stát prostřednictvím nástrojů, které má k dispozici (např.:zvýšení, snížení daní).
1.4 Tržní mechanismus
Jestliže dáme dohromady nejrůznější trhy, vytvoří se tržní mechanismus, který nastolí rovnováhu cen a výroby. Jde o soustavu prvků, které se vzájemně ovlivňují a výsledkem jejich interakcí je řád. Tržní mechanismus reguluje množství vyráběného a spotřebovávaného zboží v celém národním hospodářství a s pomocí vhodných státních zásahů vede k hospodárnému rozdělování hmotných statků a služeb ve společnosti. Tržní mechanika je komplikovaný mechanismus k neuvědomělé koordinaci lidí prostřednictvím systému cen. Ceny se pohybují a tím se mění poptávka a nabídka. Cena rozděluje spravedlivě nabídku mezi zájemce - pokud stoupá poptávka, prodávající zvedne cenu, aby se omezená nabídka spravedlivě rozdělila mezi zájemce. Ceny slouží k rozmyšlení poptávky :
- vysoká cena ……… nízká poptávka
- nízká cena ……….. poptávka se vyrovná nabídce
Trh funguje tak, že aniž by do něho někdo zasahoval, dokáže sám vyřešit své otázky. Tržní systém má logiku a nikdo ho nemá řídit, protože se uřídí sám.
Tržní mechanismus je někdy přirovnáván k dopravní špičce : každý, kdo vyjíždí na víkend se dostane do špičky. Všichni mají zájem na tom, co nejrychleji sec dostat ven. Nezajímá je vůbec nic, chtějí se pouze dostat tam, kam chtějí. Nejsou nehody. Pokud se tam však objeví policista, pak je více nehod.
V tržním systému má vše svou cenu (informace, služby, technologie, vzdělání). Za to, co prodáváme dostáváme důchod a tento důchod používáme k nákupu toho, co potřebujeme. Ceny poskytují důležité informace účastníkům trhu. Pokud chtějí spotřebitelé více nějakého statku, objeví se vlna nových objednávek. Prodávající zvýší cenu, aby se omezená nabídka rozdělila mezi kupující. Vyšší cena vyvolá zvýšení výroby. Při nadbytku určitého zboží to funguje obráceně. Toto platí pro trhy spotřebních statků a služeb a také pro trhy výrobních faktorů.
Trh dokáže odpovědět na tři základní a vzájemně související ekonomické otázky:
1) Co se má vyrábět, v jakém množství a kdy? – jaké statky a služby při daných možnostech produkovat, aby bylo vzácných zdrojů pro jejich výrobu co nejlépe využito a aby byly co možná nejlépe uspokojeny existující potřeby. Jde o problém volby mezi různými alternativami výroby statků a služeb.
2) Jak vyrábět? – to znamená jaké výrobní zdroje a jaké technologie budou použity k výrobě. Řešení tohoto problému probíhá současně s hledáním odpovědi na první otázku. Jde o nalezení optimální kombinace vstupů, která umožní vyrobit požadované výstupy.
3) Pro koho vyrábět? – jedná se o určení spotřebitelů.
Ke správné funkci trhu je zapotřebí, aby byly splněny následující 3 podmínky:
v nasycenost trhu – nabídka nepatrně převyšuje poptávku
v konkurenční prostředí – svobodné rozhodnutí o výrobě (produkty, jejich cena, množství apod.)
v otevřenost – volný přístup tržních subjektů na trh