4. Podnik a podnikové činnosti
Podnik
- ekonomicko-právní subjekt, který představuje soubor hmotných, nehmotných a osobních složek k podnikání
Právní subjektivita
- podnik může jednat svým jménem v právních vztazích
- může uzavírat smlouvy
Ekonomický subjekt ( = hospodářská subjektivita)
- podnik ze svých výnosů (= peněžní vyjádření výkonů) uhrazuje své náklady (= peněžní vyjádření spotřebovaných prostředků a práce) a dosahuje zisku
Členění podniků
1) podle velikosti:
- malé (do 25 zamců)
- střední (do 50 zamců)
- velké (nad 50 zamců)
2) dle vlastnictví
- soukromé
- státní
- družstevní
3) dle právní formy podnikání
- obchodní společnosti
- družstva
- živnosti
- státní podnik
4) dle způsobu hospodaření
- hospodářské – náklady si uhrazují sami
- rozpočtové – náklady uhrazuje stát (nemocnice)
- příspěvkové – část nákladů je hrazena státem
Obchodní rejstřík
- veřejný seznam do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů popř. jiných osob u kterých to ukládá zákon
- do OR se povinně zapisují všechny PO a z toho vyplývá fce konstitutivní
- mohou se do něj zapisovat i FO, které chtějí uplatnit určitou zvláštnost potom je to fce fakultativní
- zapisují se sem identifikační znaky tzn. název, sídlo a předmět podnikání, statutární orgány a prokura
Obchodní společnosti, jejich založení a vznik
- obchodní společnosti jsou PO, které jsou založeny za účelem podnikání
1) společnosti osobní
- v. o. s., k. s.
- společníci pro společnost osobně pracují
- pro zřízení společnosti není nutný žádný majetkový vklad a není předepsaný zákonem žádný základní kapitál
- společníci ručí za závazky neomezeně tzn. svým majetkem, ale i majetkem svého manžela
- společník může dát jednostrannou výpověď ze společnosti
- společnost nevytváří žádné orgány
- k jejímu řízení a jednání jejím jménem jsou oprávněni všichni společníci
2) kapitálové společnosti
- a. s., s. r. o.
- k založení této společnosti je nutný určitý kapitál, jehož minimální výši předepisuje zákon a všichni společníci jsou povinni na tento základní kapitál přispět svými vklady, jejichž minimální výše je předepsána zákonem a nebo se rozhodnou sami tuto výši překročit
- za závazky společnosti ručí omezeně (do výše svých nesplacených vkladů) a nebo není ručení žádné
- společníci jsou povinni zřídit zákonem stanovené orgány, které řídí a jednají jménem společnosti navenek (jednatelé u s. r. o., představenstvo u a. s., dozorčí rada)
- společníci nemohou dát ze společnosti jednostrannou výpověď, ale mají možnost prodat svůj podíl ve společnosti, a tak ukončit svou činnost
Vytvoření obchodních společností
- 1. krokem je založení společnosti a to může být:
a) společenskou smlouvou
- pouze jsou-li zakladateli 2 a více společníci (v. o. s., k. s., s. r. o.)
b) zakládací listinou
- ta přichází v úvahu u s. r. o. je-li 1 společník a nebo jestliže se s. r. o. transformuje na a. s.
c) zakladatelskou smlouvou
- u a. s.
- 2. krokem je vznik společnosti, to je den, kdy byla společnost zapsána do OR, a tak se stala právním subjektem
- k zapsání do OR je nutné předložit společenskou či zakladatelskou smlouvu nebo zakládací listinu
- uvést obchodní jméno, sídlo a předmět podnikání, identifikovat společníky (kromě a. s. s veřejným upisováním) a majetkové poměry (kromě v. o. s.)
Vytvoření a. s.
a) na základě výzvy k upisování akcií
- založení na základě vytvořené zakladatelské smlouvy a po jejím podepsání zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu, který převyšuje jejich vklady a to výzvou k upisování akcií
b) bez výzvy k upisování
- zakladatelé se v zakladatelské smlouvě dohodnou, že v určitém poměru splatí základní kapitál a potom není nutná výzva k upisování ani ustavující valná hromada
1) Založení společnosti
- uzavření zakladatelské smlouvy
- upisování akcií (10% nominální hodnoty a do zasedání ustavující valné hromady dalších 20%)
- součet všech nominálních hodnot akcií musí pokrýt celý předpokládaný základní kapitál
- ustavující valná hromada rozhodne o založení společnosti
2) vznik společnosti zapsáním do OR
Majetkové poměry v obchodních společnostech
1) Základní kapitál
- jedná se o peněžní vyjádření všech peněžních, ale i nepeněžních vkladů společníků
- nepeněžité vklady mohou mít různou podobu (hmotnou, ale i nehmotnou (know-how, logo, značka….) -> musí být oceněny soudním odhadcem
2) Vklad společníka
- zde jde o soubor peněžitých prostředků nebo jiných penězi oceněných hodnot, které se zavazuje společník vložit do společnosti
3) Podíl
- míra účasti společníka na majetku společnosti, již se stanovuje výše práv a povinností
- této podíl je převoditelný a děditelný
- u a. s. je vyjádřen počtem akcií
4) Ručení společníků
- jedná se o složku, která v rozhodující míře ovlivňuje další složky majetkových poměrů
- jedná se o právní vztah, který vzniká ze zákona a určuje v jakém rozsahu jsou společníci povinni krýt z vlastního majetku dluhy společnosti v případě, že je společnost insolventní (nemá peníze
5) Rezervní fond
- lze ho tvořit ze zákona ve své povinné podobě a slouží ke krytí ztrát společnosti popř. k překonání nepříznivého hospodářského období
- obchodní zákoník předepisuje zřízení rezervních fondů u kapitálových společností, předepisuje jeho max. výši
Zánik obchodní společnosti
Ke zrušení společnosti dochází z vnitřní příčiny – tzn., že společnost ukončí činnost z vlastní iniciativy a nebo z vnějšku – tj. v případě, že o zániku rozhodne určitý státní orgán (soud, živnostenský úřad apod. …)
Ukončení činnosti probíhá ve dvou fázích:
1) Zrušení společnosti
- z vůle společníků
- rozhodnutím soudu
- rozhodnutím jiného státního orgánu
- vyhlášením konkurzu (když na zadluženou společnost podá návrh věřitel nebo společnost sama)
2) Zánik společnosti
- dnem výmazu z OR
Rozlišujeme 2 formy zrušení společnosti:
1) s likvidací
- tzn., že jsou ukončeny všechny neuzavřené obchodní případy (vypořádají se pohledávky, vyrovnají se dluhy) a následně se zajistí majetek (jeho zůstatek), který se rozdělí mezi společníky (stát, zamci, dodavatelé)
2) bez likvidace
- celý majetek společnosti přechází na jejího právního nástupce (závazky+dluhy)
- tento případ nastává:
a) změnou právní formy
b) sloučením
c) rozdělením
d) splynutím
(3) konkurzní řízení – návrh podají věřitelé nebo sám podnik u konkurzního soudu – jmenován správce konkurzní podstaty – má za úkol uspokojit v určitém pořadí veřitele
Veřejná obchodní společnost (v. o. s.)
- jedná se o společnost ve které jsou alespoň 2 osoby (2PO, 2FO, 1PO+1FO) pod společným jménem
Ručení: neomezeně – všichni společníci ručí solidárně celým svým majetkem
ZK: není povinný
Vklad společníka: není povinný
Rozdělení zisku: v zásadě rovným dílem
Statutární orgány: všichni společníci
K obchodnímu vedení jsou oprávněni zásadně všichni společníci. Ostatní otázky a věci rozhodují všichni společníci jednomyslně.
Komanditní společnost (k. s.)
- jedná se o určitý předěl mezi osobní společností a kapitálovou společností
- kde 1 (nebo více) společník ručí za závazky společnosti celým svým majetkem -> komplementář
- 1 nebo více společníků ručí za závazky do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR -> komanditista
Ručení: komplementáři – neomezeně a solidárně
komanditisté – do výše svých nesplacených vkladů
ZK: není povinný
Vklad společníka: pouze komanditisté povinně min 5 000 Kč
Rezervní fond: není povinný
Rozdělení zisku: smlouvu
zisk se rozdělí na 2 poloviny (1 pro komplementáře, 2. pro komanditisty)
komplementáři rovným dílem (pokud smlouva nestanoví jinak)
komanditisté dle vkladu
Statutární orgánem jsou komplementáři tzn., že jsou oprávněny k obchodnímu vedení.
O ostatních otázkách rozhodují ostatní společníci a to většinou hlasů, přičemž každý ze společníků má 1 hlas.
Společnost s ručením omezeným (s. r. o.)
- jedná se o společnost, jejíž ZK je tvořen předem stanovenými vklady společníků a společnost může být založena 1 osobou, max. 50 osobami
Ručení: omezeně a to do výše nesplacených vkladů zapsaných v OR
ZK: je povinný, jeho min. výše je 200 000 Kč
Vklad společníka: povinný – jeho minimální výše je 20 000Kč; vklad může mít peněžitou i nepeněžitou hodnotu, ale musí být vyjádřen v penězích
Pokud společnost zakládá 1 společník je jeho povinností složit celý základní kapitál.
Rezervní fond: povinný, tvoří se v roce, kdy poprvé společnost dosáhla zisku a to max. 10% z čistého zisku, ale ne více než 5% ZK
v dalších letech 5% z čistého zisku a to až do hranice 10% ZK
Rozdělení zisku: zásadně podle výše vkladů pokud společenská smlouva nestanoví jinak
Orgány společnosti:
1) Valná hromada
- shromáždění všech společníků
- nejvyšší orgán (rozhoduje v zásadních věcech ve společnosti)
- je usnášeníschopná je-li přítomna min. ½ hlasů (1 hlas na každých 1 000 Kč)
- rozhoduje prostou většinou přítomných výjimku tvoří případy, kde je nutná kvalifikovaná většina a nebo jednomyslnost
- do působnosti valné hromady patří:
a) změny ve společenské smlouvě
b) navýšení či snížení ZK
c) schválení roční uzávěrky
d) jmenování jednatelů
e) rozdělení zisku a úhrada ztrát
f) zrušení společnosti
2) Jednatelé (statutární orgán)
- jednají jménem společnosti
- společnost může mít 1 či více jednatelů z řad společníků nebo osob od společníků odlišných
- omezit výkon fce může společenská smlouva nebo valná hromada
- jednatelé jsou povinni vést veškerou dokumentaci týkající se společnosti (včetně účetnictví)
- jednatelé jsou povinni min. 1 do roka svolat valnou hromadu a předložit jí správu činnosti a účetní uzávěrku
3) Dozorčí rada
- kontrolní orgán
- není povinnost ho ustanovit, ale v tom případě přebírá jeho funkci valná hromada
- dohlíží nad účinností jednatelů, přezkoumává uzávěrku a o své činnosti podává zprávy případně doporučení valné hromadě
Akciová společnost (a. s.)
- jedná se o společnost, jejíž ZK je rozvržen do určitého počtu akcií o určité nominální hodnotě
- tuto společnost může založit min. 1 PO nebo 2 FO
- v případě, že v průběhu činnosti a. s. přejdou veškeré akcie na 1 osobu, není to důvod k zániku společnosti
Ručení: společníci za závazky společnosti neručí, neboť za ně společnost ručí svým majetkem
ZK: je povinný; min. výše jsou 2 000 000 Kč (bez veřejného upisování akcií), 20 000 000 Kč (s veřejným upisováním)
Vklad společníka: min. výše je stanovena nominální hodnotou akcie
Rezervní fond: povinný; jeho limit je při 1. odvodu ze zisku 20%, ale max. 10% hodnoty ZK
další doplnění může být pouze ve výši 5%, do výše 10% ZK
Rozdělení zisku: dividenda podle poměru nominální hodnoty akcií k nominálním hodnotám akcií všech společníků
Orgány a. s.:
1) Valná hromada
- shromáždění všech akcionářů
- nejvyšší orgán
- je schopná usnášení v případě, že je přítomno 30% všeho kapitálu
- rozhoduje většinou přítomných hlasů -> 50% + 1 hlas
- počet hlasů se řídí nominální hodnotou akcií akcionářů
- do působnosti valné hromady patří:
a) změna stanov
b) rozhodnutí o navýšení nebo snížení ZK
c) schvalování roční účetní uzávěrky
d) rozdělení zisku
e) rozhodnutí o zrušení společnosti
f) volba a odvolání představenstva a dozorčí rady
2) Představenstvo
- je statutárním orgánem tzn., že jedná ve všech záležitostech a. s. a zastupuje ji navenek
- musí mít nejméně 3 členy a ze svého středu volí předsedu
- vykonává zaměstnanecká práva
- zabezpečuje vedení účetnictví a ostatní povinné dokumentace
- předkládá valné hromadě účetní roční uzávěrku a návrh na rozdělení zisku
3) Dozorčí rada
- nejvyšší kontrolní orgán
- jeho členem nemůže být člen představenstva
- tato rada dohlíží nad činností představenstva
- musí mít nejméně 3 členy
- její členové jsou oprávněni nahlížet do všech dokumentů týkajících se a. s.
- kontroluje účetnictví
- přezkoumávají roční účetní uzávěrky
- ze své činnosti podávají zprávu valné hromadě
- podávají návrh na rozdělení zisku (může být odlišný od názorů představenstva)
- dozorčí rada musí být ustanovena
Druhy akcií:
1) základní = kmenové
- na jméno – převod akcie rubopisem
- na majitele
2) speciální
- zaměstnanecké – nejsou převoditelné mimo podnik, počet akcií max. do výše 5% ZK
- prioritní – přednostní právo na výplatu dividendy
- úročené – předem stanovený úrok
Družstva
- družstvo je společenství neurčitého počtu osob, které je založeno za účelem zajišťování sociálních a hospodářských potřeb svých členů, ale může být také založeno za účelem podnikání
- družstvo může založit min 5 FO nebo 2 PO (1 PO + 4 FO)
Vytvoření družstva
1) Založení
- založení družstva probíhá na svolané ustavující členské schůzi, která:
a) schválí stanovy družstva
b) určí základní kapitál družstva
c) zvolí představenstvo (statutární orgán) a kontrolní komisi (kontrolní orgán)
Družstvo může volit i další odborné orgány.
2) Zápis do OR
Majetkové poměry
Ručení: členové družstva za závazky družstva neručí, družstvo ručí svým majetkem
ZK: ustavující členská schůze stanoví základní kapitál, který bude zapsán do OR a který bude vytvořen ze souhrnu členských vkladů, ke kterým se členové družstva zavázaly
tyto vklady (jejich výše) jsou uvedeny ve stanovách
min předepsaný ZK je 50 000 Kč
Vklad člena: je podmínkou členství, ale členové družstva se mohou zavázat, pokut to stanovy připouští k dalším vkladům nebo k další majetkové účasti na podnikání družstva
- družstvo vytváří nedělitelný fond už při svém vzniku nejméně ve výši 10% zapsaného ZK
- tento fond může být v průběhu činnosti družstva doplňován z ročního čistého zisku a to až do doby než dosáhne 50% ZK (stanovy připouštějí vytvoření vyššího nedělitelného fondu)
- nedělitelný fond slouží k překonání nepříznivého období v činnosti družstva a za dobu trvání družstva nesmí být rozdělen a nebo jeho část použita k rozdělení mezi členy družstva
- rozdělení zisku může být provedeno podle výše vkladu splaceného členem, ale stanovy připouštějí jinou právní úpravu
Orgány družstva:
1) Členská schůze
- je nejvyšším orgánem
- do její kompetence spadá:
a) schvalování a změny stanov
b) navýšení nebo snížení ZK
c) volba a odvolání představenstva a kontrolní komise
d) schvalování účetní uzávěrky
e) rozdělení zisku
f) rozhoduje o koncepci rozvoje družstva
g) rozhoduje o slučování nebo rozdělování družstva
h) rozhoduje i o zániku družstva
2) Představenstvo
- statutární orgán
- řídí činnost družstva mezi dvěma členskými schůzemi
- rozhoduje o všech záležitostech, které jsou stanoveny zákonem nebo stanovami výhradně tomuto orgánu
- ze svého středu volí předsedu popř. místopředsedu
- předseda organizuje a řídí jednání představenstva
3) Kontrolní komise
- kontrolní orgán
- kontroluje činnost představenstva
- v jeho kompetenci je i kontrola veškeré činnosti družstva
- ze své činnosti se zodpovídá členské schůzi, ale její usnesení nejsou pro členskou schůzi závazná
Může ustanovit i další orgány, které vyplývají ze stanov družstva.
Zrušení a zánik družstva
a) družstvo es ruší usnesením členské schůze
b) prohlášením konkurzu
c) rozhodnutím soudu
d) uplynutím doby na kterou bylo ustanoveno
e) splněním úkolu pro který vzniklo
f) pro nedostatek majetku
Družstvo zaniká výmazem z Obchodního rejstříku.
Živnostenské právo
- soubor právních norem, které upravují živnostenské podnikání, ale také oprávnění k provozování živnosti
- pojem živnost můžeme charakterizovat jako soustavnou činnost prováděnou samostatně vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, vykonávanou na základě platného živnostenského oprávnění za účelem dosažení zisku či zvyšováním tržní hodnoty firmy
- v úvodu živnostenského zákona jsou uvedeny podnikatelské činnosti, které jsou z živnostenského zákona vyloučeny:
1) činnosti, která zvláštní úpravu zákonů svěřuje do kompetence státu a nebo státem ověřených – jmenovaných osob
- spadá sem:
a) zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků
b) hospodaření s lihem
c) výroba a zpracování strategických surovin
d) provozování pošty…
2) činnosti spojené s výkonem povolání
- např. lékaři, veterináři, tlumočníci, auditoři, burzovní makléři, komerční právníci, profesionální sportovci
- váže se k tomu povinné smluvní pojištění
3) činnosti, které využívají výsledků tvůrčí duševní činnosti a které jsou chráněny zvláštními zákony
- především – Autorský zákon, Zákon o vynálezech a o patentech, Zákon o průmyslových vzorech apod.
4) činnosti, které jsou specifikovány zvláštními různorodými zákony
- např. Zákon o bankách, Zákon o burze, pojišťovací zákon, zákon o pořádání loterií, horní zákon, zákon o zemědělství a lesnictví, rozhlasové a televizní vysílání, námořní doprava atd.
5) činnosti spojené s prodejem vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti
- sem zařazujeme i sběr lesních plodů
- objektem živnost. práva mohou být jak FO tak PO
- v živnost. zákoně není rozhodující, kdo živnost provozuje, ale co je jejím obsahem
- u nás mohou živnostensky podnikat i zahraniční osoby splní-li určitou podmínku a to ustanoví-li odpovědného zástupce
- v příloze živnost. zákona jsou uvedeny podmínky potřebné k provozování živnosti
Z hlediska předmětu podnikání rozdělujeme živnosti na:
1) výrobní
- v těchto živnostech je výrobce oprávněn:
a) své výrobky prodávat
b) provádět montáž
c) seřizovat popř. opravovat
2) obchodní
a) nákup zboží a jeho prodej
b) ubytovací a hostinská činnost
c) cestovní kanceláře
d) pronájem zboží a motorových vozidel
3) poskytování služeb
a) přeprava osob a nákladů
b) opravy a úpravy věcí
Podle živnostenského oprávnění rozlišujme živnosti:
4) ohlašovací
- to jsou ty, které podnikají z vůle subjektu a které na základě ohlášení obdrží živnostenský list
- podle náročnosti podmínek jejich provozování dále rozdělujeme na:
a) volné
- zde odborná způsobilost není podmínkou
b) řemeslné
- zde je podmínkou jejich provozování odborná způsobilost stanovena vyučením a praxí v oboru
c) vázané
- zde je odborná způsobilost stanovena vyučením a praxí v oboru a ještě získána jiným způsobem než je vyučení
5) koncesované
- mohou provozovat osoby, které na základě žádosti obdrží koncesní listinu
- u tohoto typu živnosti lze živnost provozovat se souhlasem státního orgánu
- koncesní listina nabývá platnost dnem účinnosti
- zde musí subjekt splňovat jak všeobecné tak i zvláštní podmínky, které mohou mít různorodý charakter související s živností
- v příloze živnostenského zákona jsou seznamy všech druhů živností a u nich jsou uvedeny požadované průkazy způsobilosti
Podmínky k provozování živnosti rozlišujeme:
1) všeobecné
a) bezúhonnost
- nesmí být v trestním rejstříku zápis vylučující podnikání
b) bezdlužnost
- nesmí mít závazky vůči finančnímu úřadu
- tyto dokumenty (potvrzení o bezúhonnosti a bezdlužnosti) nesmí být starší 3 měsíců
c) plnoletost
d) svéprávnost
2) zvláštní podmínky
- těmi je odborná způsobilost získaná vyučením v oboru a patřičná délka praxe v oboru jakož i další požadavky týkající se provozování živnosti
- pokud někdo nesplňuje zvláštní podmínky přesto může živnostensky podnikat a to tak, že ustanoví odpovědného zástupce
- ten musí:
a) splňovat jak všeobecné tak i zvláštní podmínky
b) musí být občanem ČR
c) musí mít v ČR trvalé bydliště
- odpovědného zástupce jsou povinni ustanovit jak fyzické tak právnické zahraniční osoby
- odpovědný zástupce může tuto fci vykonávat max. u 2 podnikatelů
- odpovědný zástupce zodpovídá za provoz živnosti a dodržovaní předpisů
Překážky bránící provozování živnosti
- se zákonnými podmínkami provozování živnosti úzce souvisí překážky bránící provozování živnosti, které znemožňují založení jakéhokoli živnostenského oprávnění
- jedná se o:
a) prohlášení nebo ukončení konkurzu na majetek podnikatele v průběhu posledních 3 let před podáním žádosti
b) uložení zákazu činnosti soudem a nebo kterýmkoliv správním orgánem pokud tento zákaz trvá
Živnostenský rejstřík
- jedná se o úřední knihu (úřední seznam) v němž jsou zaspané zákonem stanovené skutečnosti
- má veřejno-právní povahu s plnou průkaznou mocí
- údaje, které jsou uvedeny v ŽR, musí být pravdivé, v případě nepravdivých se jedná o falšování úřední listiny a nebo pokus o podvod
Živnostenské podnikání zaniká:
1) smrtí podnikatele
- ale je děditelné
2) z podnětu podnikatele na základě podání žádosti
3) na základě rozhodnutí soudu
4) z podnětu živnostenského úřadu
- v případě, že byly hrubě porušeny ustanovení živnostenského práva a nebo přerušil-li podnikatel živnostenské podnikání a ve lhůtě 2 let tuto činnost neobnovil
1 podnikatel může provozovat vícero živností, ale na každou musí mít živnostenské oprávnění, ale může také vícero živností provozovat na 1 živnostenský list tzv. provozování živnosti průmyslovým způsobem.
Státní podnik
- zřizuje je stát
- jejich zakladatelem může být buď příslušné ministerstvo nebo orgány místní samosprávy
Typy:
1. Podniky zaměřené na podnikatelskou činnost
2. Podniky pro uspokojování veřejně prospěšných zájmů - obvykle neziskové podniky, dotace, odvoz odpadků, veřejné osvětlení
=> zřizuje zakladatel vydáním zakládací listiny, zápis do obchodního rejstříku
Ručení: podnik ručí za své závazky svým majetkem
Kompetence řízení a kontrola: podnik řídí ředitel, kontrolním orgánem je dozorčí rada - dohlíží na hospodaření, projednává řádnou účetní uzávěrku
Rozdělování zisku: z vytvořené zisku musí podnik zaplatit daně a zbytek zisku rozděluje podle potřeby na zajištění své další činnosti