Mezinárodní finanční organizace

Rozdělení:

1. Mezinárodní měnový fond – MMF (IMF)

2. Světová banka (World Bank Group)

3. Světová obchodní organizace – WTO

4. Evropská centrální banka (Mezinárodní banka) ve Frankfurtu – ECB

5. Banka pro mezinárodní platby – BIS

6. Evropská banka pro obnovu a rozvoj - EBRD

A) Mezinárodní měnový fond – MMF (IMF) :

Charakteristika-

- Vznikla po 1 sv. válce

- Byla vytvořena z důvodu snahy vytvořit globální ekonomický systém, které měl čelit ekonomické depresi.

- Je součástí Brettonwoodských institucí

- Cílem je usnadňovat mezinárodní měnovou politiku, podporovat stabilitu měnových a směnných kurzů, prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské problémy

Vznik a sídlo-

- Byla založena 22. 7. 1944

- má 187 členů

- Sídlí ve Washingtonu D.C.

- Finanční operace fondu byly zahájeny 1. března 1947

- ČR se stála členem v roce 1993

Orgány MMF

a) Sbor guvernérů –

- nejvyšší rozhodovací orgán

- členem jsou guvernéři centrálních členských bank a ministři financí

- Schází se 1x ročně

- přijímají nové členy

- schvalují rozpočet

- rozhodují o klíčových otázkách

b) Vnitřní výbor –

- poradní orgán rady guvernérů

- členem je 24 guvernérů

c) Výkonná rada –

- rozhodovací orgán

- složený ze 24 ředitelů z členských zemí

- Zasedání řídí výkonný ředitel

- schází se několikrát týdně

- řeší politické otázky a záležitosti členských zemí

d) Výbor pro rozvoj –

- společný meziministerský výbor MMF a Světové banky

- Zabývá se situací rozvojových zemí

- členem je 24 ministrů financí.

V čele stojí generální ředitel MMF (bývá to Evropan), který je volen výkonnou radou na pětileté funkční období. Od 5. července 1991 je generální ředitelkou Christine Lagardeová z Francie.

Zdroje MMF

- vnesené členské příspěvky

- devizové úvěrové facility ve formě SDR

- doplňkové zdroje na základě Všeobecné úmluvy o zápůjčce

- dvoustranně sjednané oficiální dlouhodobé půjčky od vlád a centrálních bank

Každá členská země vkládá do MMF určitou částku peněz (kvótu), která se odvíjí od národní ekonomické síly.

Kvóta = 75% v národní měně + 25% v podobě SDR (čím silnější ekonomika, tím větší kvóta).

Od výše kvóty se odvíjí hlasovací právo.

1 hlas = 100 tisíc SDR.

(Kvóta ČR je 819 mil. SDR, což je 8 443 hlasů, tj. 0,38% hlasovací síly)

SDR – nadnárodní měnová jednotka

- její hodnota se odvíjí od průměrné hodnoty USD, GBR, JPY a EUR.

- Pomocí SDR se vytváří rezervní fond, ze kterého můžou země čerpat v případě krize platební bilance.

Cíle MMF

- podporovat mezinárodní měnovou spolupráci

- podporovat devizovou stabilitu

- usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu

- napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů

- dočasně zpřístupňovat své zdroje členům majícím potíže s platební bilancí

- Dohled na mezinárodní finanční systém – formou konzultací

Politika MMF

- Každý člen se zavazuje k podpoře stability přijaté soustavy kurzů

- ke spolupráci s fondem a ostatními členy

- k hospodářské a finanční politice zaměřené na napravování poruch platebních bilancí.

- Členové musí plnit jak povinnosti finanční tak povinnosti v oblasti hospodářské politiky a předávání statistických informací.

b) Světová banka (World Bank Group) - WBG

Charakteristika

- Mezinárodní finanční organizace

- zaměřuje se na zajištění dlouhodobého rozvoje a odstranění chudoby

- Je součástí Brettonwoodských institucí

- Má 187 členů.

Vznik a sídlo

- Byla založena 22. 7. 1944

- sídlí ve Washingtonu D.C.

Orgány

a) Sbor guvernérů –

- hlavní orgán s pětiletým funkčním obdobím

- Schvaluje důležité dokumenty a roční závěrku

- Členové jsou většinou ministři financí

- Správní orgán

b) Výkonní ředitelé –

- 24 členů

- v čele stojí prezident banky (post obsazuje američan)

- Zajišťují každodenní chod organizace

- Jde o management banky

c) Výbor pro rozvoj –

- společný orgán s MMF

Složení

Světovou banku tvoří 5 institucí:

a) Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)

- vznik v roce 1944

- má 186 členů

- Česká republika je členem od roku 1990

- zabývá se poskytováním rozvojových úvěrů

b) Mezinárodní finanční korporace (IFC) –

- vznikla v roce 1956

- má 182 členů

- poskytuje úvěry soukromému a družstevnímu sektoru

c) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) –

- vznikla v roce 1960

- má 169 členů

- za výhodnějších podmínek poskytuje úvěry chudým rozvojovým zemím

d) Multilaterální organizace pro garantování investic (MIGA) –

- vznikla v roce 1988

- má 175 členů

- poskytuje konzultace

- provádí finanční analýzy

- investorům poskytuje záruky

e) Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů (ICSID) –

- vznikla v roce 1966

- má 144 členů

- řeší obchodní spory

Společnosti IDA a MIGA spolupracují s Investiční poradenskou institucí (FIAS), která provádí konzultace na podporu investičních programů v rozvojových zemích.

Světová obchodní organizace – WTO

Charakteristika

- Nástupnická organizace Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT)

- Byla založena s úmyslem odstranit co nejvíce bariér volného obchodu

- Každý stát má jeden hlas, všechna opatření musí být schválena všemi členy

- Jde o nejsilnější mezinárodní orgán, protože disponuje vymahatelnými mechanismy sankcí za nedodržování přijatých dohod

- Má 157 členů

Vznik a sídlo

- Byla založena 1.1.1995

- sídlí v Ženevě

Orgány

a)Konference ministrů –

- řídící orgán

- schází se každé 2 roky

b)Generální rada –

- zástupci členských států

- v mezidobí vykonává funkce konference ministrů

c) Sekretariát WTO –

- řídí každodenní práci organizace

- v čele stojí generální ředitel

d)Pracovní rada

- (pro obchod se zbožím, pro obchod se službami,…)

e) Výbory – výkonné orgány

f) Pracovní skupiny

ČR a WTO

- 1.5.2005 (po vstupu ČR do EU)

d)Mezinárodní banka ve Frankfurtu – ECB

Charakteristika

- Jde o centrální banku Eurozóny, která provádí měnovou politiku sedmnácti zemí Evropské unie, které jako vlastní měnu přijaly Euro

- Hlavním cílem je cenová stabilita (nízká míra inflace)

- Je nezávislá na ostatních institucích.

Vznik a sídlo

- Byla založena dne 30. března 1998

- svou činnost oficiálně zahájila 1. ledna 1999

- Má právní subjektivitu, její vznik byl motivován vytvořením Hospodářské a měnové unie.

- Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem.

Orgány

a) Rada ředitelů –

- řídící orgán

- v čele je prezident ECB

b) Rada guvernérů –

- v ní jsou členové rady ředitel a guvernéři centrálních bank členských zemí

c) Generální rada –

- skládá se z prezidenta

- viceprezidenta

- guvernéry všech zemí EU

- Nemá rozhodovací pravomoci

Úkoly

- Provádí měnovou politiku

- obchoduje s devizami

- spravuje měnové rezervy členských zemí eurozóny

- sbírá statistické údaje

- schvaluje vydávání papírových eurobankovek

- Udržuje bezproblémový platební styk

- poradní činnost

e)Banka pro mezinárodní platby – BIS

- vznikla v roce 1930 jako zúčtovací mezinárodní centrum

- sídlí v Basileji (viz obrázek)

- nyní slouží jako metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky, zejména pro bankovní dohled

- je clearingovým centrem pro členské centrální banky

- vystupuje jako zmocněnec při mezinárodních finančních operacích a jednáních

- Má 2 pobočky – Hongkong, Mexico City

- ČR je akcionářem

f)Evropská banka pro obnovu a rozvoj – EBRD

Charakteristika

- Jde o organizaci, která pomáhá zemím střední a východní Evropy při budování tržního hospodářství a demokratického prostředí

- Banka má 61 členů

- Evropské společenství a Evropská investiční banka.

- Investice jdou převážně do soukromého sektoru (70%), zbytek jde do veřejného sektoru (30%).

- Od září 2010 do roku 2012 byl viceprezidentem bývalý český premiér Jan Fischer (na funkci rezignoval v spojení s kandidaturou na prezidenta ČR)

Vznik a sídlo

- Byla založena v roce 1991

- sídlí v Londýně

- Jednou ze zakládajících zemí byla i Česká republika.

Orgány

a) Rada guvernérů –

- nejvyšší orgán banky

- každá členská země zde má jednoho zástupce (ministr financí)

- Schází se 1x ročně

- Volí prezidenta EBRD.

b) Rada ředitelů–

- je odpovědná za schvalování půjček, investic a také za vnitřní politiku banky.

Mezinárodní bankovnictví

Mezinárodní bankovnictví podléhá pravidlům mezinárodního trhu a je s ním spojeno riziko teritoria a politické riziko.

Na mezinárodní úrovni obsluhují banky své klienty především v rámci služeb spojených s mezinárodním obchodem, tzn., že své služby poskytují exportérům i importérům v rámci tzv. mezinárodního platebního styku. V něm jde nejen o provádění devizových platebních příkazů, ale také o soubor nejrůznějších platebních zajišťovacích nástrojů a operací, jimiž se vyrovnávají dluhy a pohledávky v mezinárodním obchodě.

Na mezinárodních trzích většinou operují banky obchodní, mezi jejichž aktivity patří:

- vedení účtů a přijímání termínovaných depozit

- poskytování úvěrů

- Provádění mezinárodního platebního styku

- přijímání a vystavování platebních a zajišťovacích nástrojů

- emise a obchodování s CP

- devizově arbitrážní a zajišťovací operace v cizích měnách

Mezinárodní obchod se uskutečňuje v rámci mezistátních dohod.

Platby probíhají v různých měnách:

Volně směnitelná měna – tj. měny země, která přijala ustanovení mezinárodního fondu (USD, Euro, GBP, JPY)
Clearingová měna – používá se při vzájemném vyrovnávání pohledávek a závazků dvou států. Jde o měnovou dohodu mezi státy.
Národní měna – je to domácí, volně nesměnitelná měna, kterou lze použít pouze pro převody uskutečňované formou dohod o výměně určitých druhů zboží
Zlato – ve formě slitků, mincí, prutů
Nadnárodní měnová jednotka:

a) SDR – zvláštní práva čerpání – měnová a účetní jednotka. Od roku 1999, od zavedení eura je stanovená váženým aritmetickým průměrem čtyř měn – USD, Euro, GBP, JPY

b) ECU – evropská měnová jednotka, její hodnotu určovalo 9 měn členů Evropského hospodářského společenství. Zanikla se vznikem eura.

c) Euro – společná měna, která nahradila národní měny v zemích tzv. měnové unie. Při bezhotovostních platbách se používá od 1. 1. 1999, v hotovostním platebním styku pak od 1. 2. 2002. Je oficiálním platidlem v 17 z 27 států Evropské unie. (těchto 17 států je členem Eurozóny – Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsk,o Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a v šesti dalších zemích mimo EU).

Mezinárodní platební styk se uskutečňuje pomocí:

a) Valut – hotovostní platební styk

b) Deviz – bezhotovostní platební styk

Banka korespondent – zahraniční banka, se kterou si domácí banka vyměnila základní dokumenty a podpisové vzory.

Některé banky jsou navzájem propojeny tzv. nostro a loro účty:

Nostro účet – účet banky A u jiné banky B

Loro účet – účet jiné banky B u banky A

Právě existence těchto účtů umožňuje provádění mezinárodního platebního styku.

Kromě klasických forem (dopis, telegraf, pošta,..) existují pro bezhotovostní platební styk tyto systémy:

SWIFT – mezinárodní telekomunikační síť zajišťující přenos dat mezi jednotlivými finančními institucemi po celém světě
TARGET – systém provozovaný Evropskou centrální bankou, propojuje národní clearingové systémy centrálních bank členských zemí EU.

Mezinárodní platební styk a jeho nástroje

Na mezinárodní úrovni banky obsluhují své klienty v rámci služeb, které jsou spojené s mezinárodním obchodem. Každý obchodní případ rámci mezinárodního bankovnictví musí být uzavřen písemně a musí být vyjasněny všechny platební podmínky. Čím více je obchod propracován, tím by mělo všechno proběhnout hladce. Je dobré znát platební cestu. Snaha předejít konfliktům, které by skončili u soudu podnítila vznik platebních a zajišťovacích nástrojů:

a) bezzávazkové – hladký plat, dokumentární a směnečné inkaso

b) závazkové – dokumentární akreditiv, záruky

a) dokumentární – dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso

b) nedokumentární – hladký plat, směnečné rukojemství

a) platební – dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso

b) zajišťovací – bankovní záruky, směnečné rukojemství

Hladký plat (příkaz k úhradě, příkaz k inkasu)

• Nejčastěji používaný bezzávazkový, nedokumentární platební nástroj.

• Nejjednodušší forma placení v zahraničním platebním styku

• provedení platebního příkazu jednoho klienta ve prospěch druhého

klienta

• hladký proto, že neobsahuje žádný závazek a nemá žádnou vazbu na

dokumenty

• podle provedení:

- hladký plat akontační – předchází dodávce zboží

- hladký plat po dodání – následuje po dodávce zboží

• jiné rozdělení:

- vyšlý hladký plat – platba se zadává platebním příkazem, o provedení se

dozvíme z bankovního výpisu

- došlý hladký plat – banka příjemce dostane avízo o platbě – od koho, v

jaké měně

Dokumentární inkaso

bezzávazkový, dokumentární platební nástroj
výhodný při dovozu
banka zajišťuje dodavateli, že se odběratel nedostane k dokumentům (faktura, osvědčení o původu zboží, pojistky,…)umožňujícím nakládat s daným zbožím (třeba k proclení) dříve než zaplatí, akceptuje směnku nebo provede jiný sjednaný inkasní úkon
Inkaso je vždy závazkem kupujícího, nikoliv banky

Dokumentární akreditiv

závazkový, dokumentární platební nástroj
jde o písemný závazek banky vystavený na žádost odběratele, že poskytne třetí osobě (beneficientovi – dodavatel)určité plnění budou-li splněné podmínky v akreditivu
velmi oblíbený a často používaný
dodavateli zajišťuje zaplacení zboží
jeho platnost končí jeho vyčerpáním, zrušením, odvoláním nebo uplynutím doby splatnosti
v závazku je banka, nikoliv kupující

Druhy:

Akreditiv avizovaný – bez závazku
Akreditiv potvrzený – banka dodavatele vstupuje do akreditivu, zvyšuje jistotu zaplacení
Akreditiv převoditelný – používá se k přímému financování dodávek, kdy prodejce není přímým výrobcem, ale je v roli zprostředkovatele a kreditiv je třeba převést z prodejce na výrobce
Akreditiv revolvingový – základní část akreditivu se obnovuje. Používá se tam, kde jsou dodávky zboží opakovány.
Pověřovací list – zvláštní druh akreditivu adresovaný přímo beneficientovi a v klasické formě umožňuje předložení dokumentu u kterékoliv banky, která je ochotna je proplatit

Bankovní záruky

zajišťovací platební nástroj
většinou jde o záruky rukojemského typu, který představuje závazek třetí osoby (banky) stojící mimo dodavatelsko – odběratelský vztah
musí mít písemnou podobu a je neodvolatelný
písemné listině se říká záruční listina a ta obsahuje:

a) preambuli – identifikace případu

b) záruční závazek – měna, částka záruky a způsob placení

c) platnost záruky – přesný datum nebo nějaká skutečnost

2 formy bankovních záruk:

Abstraktní – nejsou vázány na hlavní závazek a jsou vyplatitelné na první požádání. Jedinou podmínkou je formální stránka uplatnění.
Akcesorické – jsou vázány na hlavní zaručený závazek

Druhy záruk:

Podle charakteru zajištění:

Záruky za platební závazky (záruka zaplacení)
Záruky za neplatební závazky (záruka za vrácení akontace)

Podle techniky ručení:

Záruky přímé – vystavené ručitelem přímo beneficientovi
Záruky nepřímé – ručitel vystavuje protizáruku ve prospěch jiné banky, která pak vystavuje vlastní záruku

Zvláštní druh: slib odškodnění – slibující se zavazuje, že nahradí příjemci slibu škodu, jež mu vznikne z určitého jeho chování, o něhož ho slibující žádá a k němuž není příjemce slibu povinen. (uplatňuje se např. při ztrátě obchodních CP)

Ostatní bankovní služby v mezinárodní oblasti

Ø devizové úvěry – závazek dlužníka je vyjádřen ve volně směnitelné měně

a) Úvěr dovozní – tuzemská banka financuje svého klienta a z výnosu úvěru je placeno jeho zahraničnímu partnerovi

b) Úvěr vývozní – tuzemská banka financuje zahraničního dovozce, tj. poskytne m u úvěr, ze kterého je hrazeno domácímu vývozci

Dlužník vždy nese kurzové riziko.

Ø Operace se šeky – vystavování šeků, zajišťování inkasa šeků

Ø Eskont směnky – odkup směnky před dnem splatnosti

Ø Devizové operace – banky je používají jako způsob jištění se proti pohybu devizového kurzu – jde o tzv. zajišťovací operace. Patří k nim:

a) spotové transakce (promptní operace) – uzavření obchodu a jeho plnění se časově shoduje

b) depozita – vklad na určitou dobu při předem dohodnuté úrokové míře

c) forward – termínované operace – eliminují kurzová rizika. Podstata spočívá v tom, že obchod (nákup či prodej) proběhne v předem dohodnutém termínu v budoucnosti za pevně stanovenou cenu. (období od 1 týdne do 1 roku)

d) swapové operace (swap) – kombinace spot a forwardu, čili promptního a termínovaného obchodu. Jde o druh výměnného obchodu. Je vhodný v situaci, kdy jedné měny je nedostatek a druhé přebytek. Při této operaci banka prodá měnu, jíž má nadbytek, za měnu, které má nedostatek. Vše probíhá dle okamžitého kurzu. Zároveň je s druhou stranou dohodnutý kurz, za který musí být měna druhý den odkoupena zpět.

e) opce – představuje právo vlastníka opce prodat nebo koupit při splatnosti sjednané množství jedné měny za jinou při předem stanoveném kurzu.